Když se sociální nůžky rozevírají v dětském kolektivu

Rudolf Hadrava, lektor projektu Finanční gramotnost do škol
01. 07. 2018

Sociální rozdíly se stále zvětšují. Přeci jen platí to, že s jak vysokým domácím rozpočtem hospodaříme, je patrné už na našich dětech. Oblečení, hračky, školním vybavení … Co je „in“ většinou stojí dost peněz. A znáte to sami, děti, zejména ty školou povinné, prostě nutně „potřebují“ další nové džíny, páté botky „Conversky“ nebo nový mobil. Může se pak stát, že milující rodič na okamžik ztratí chladnou hlavu a zadluží se proto, aby svou ratolest uchránil od „vyřazení“ z kolektivu vrstevníků, kteří už tyhle věci mají. Jak z toho ven?

Čím víc pruhů, tím víc Adidas

Předškoláci ještě nevnímají, zda je jejich oblečení značkové nebo ne, ale dokážou už poznat, že spolužák, který nosí mnohokrát děděné a spravované oblečení, je asi chudší a může se stát, že si s ním přestanou hrát. Neúmyslně, prostě tak nějak vypadne z party.
Na základní škole se k „rozlišovacím“ znakům mezi školáky přidá značkovost oblečení, mobilních telefonů, tabletů a her. Řada sociálně slabších rodičů se pak snaží tyto rozdíly dorovnávat tím, že oblékají své potomky tak, aby se od ostatních příliš nelišili. Pořizují svým dětem drahé značkové oblečení, telefony a módní hračky mnohdy i za cenu zadlužení se. Ocitají se v začarovaném kruhu. Šetří na sobě, domácnosti, nakupují levné potraviny a berou si půjčky. Jak tedy celou věc řešit?

1.    Povídejte si

Pokusme se děti vést k tomu, aby pro ně značkovost oblečení nebyla až na prvním místě. Povídejme si s nimi o tom. Zkuste se zeptat, proč je pro ně značka důležitá. V dětském kolektivu vzbuzují největší pozornost krajnosti. Děti pocházející ze sociálně slabých poměrů, a děti z rodin, které se okázale „prezentují“ bohatstvím a mocí…Vždyť ale spolužák, který nosí Adidas, nemusí být nutně lepší než ten v mikině z Decatlonu, ne?

2.    Zapojte fantazii

U předškoláků se ještě tolik „nehraje“ na známé značky. Sociální rozdíly vnímají spíše podle množství a typu hraček, které dítě má a podle rychlosti, s jakou danou hračku od rodičů dostane.   
I v tomto věku však děti vědí, jaké hračky jsou „in“. Vidí je totiž v reklamách i u kamarádů a chtějí je také.  I v tomto případě je dobré s dítětem mluvit a vysvětlit mu, že nemůže mít doma vše, co vidí u ostatních a že si třeba danou hračku bude moci od kamaráda znovu půjčit. Pokud to nezabere a ratolest bude vřeštět dál, zkuste třeba po daném kousku zapátrat v on-line bazaru.  
                                                       
Samostatnou kapitolou jsou rodinné dovolené, kdy některé děti jezdí i vícekrát ročně k moři a jiné zůstávají stále doma. I tento rozdíl se sociálně slabší rodiče někdy snaží „dorovnat“ půjčkami na dovolenou a často si ani neuvědomí, že tím riskují krizi ve chvíli, kdy by při splácení úvěrů některý z nich dlouhodoběji onemocněl nebo dokonce přišel o práci.             

3.    Být chudý není špatné

To, že sociální rozdíly mezi rodinami a dětmi budou a pravděpodobně se také budou zvětšovat, je jasné. Důležité je, jak se s tím rodiny i školy popasují.  Hlavní roli v tomto představení sehrává přístup nás rodičů. Je třeba vysvětlovat dětem, že sociální rozdíly existují a že „chudoba cti netratí“.

 




Bojíte se šikany a kyberšikany?
V našem ebooku se dozvíte o příčinách jejího vzniku, jak ji poznat a jaké má podoby. Přečtěte si, jak se všemi formami šikany bojovat a především jak jim předcházet.

Zadejte emailovou adresu kam vám můžeme ebook poslat.