Vysvědčení

Adriana Nováková
03. 06. 2019

Nehledejme viníka

Vysvědčení není rozsudek. A není nutné hledat a ukazovat na toho, kdo „za to může“. Pokud se nezadařilo tak, jak bychom si představovali, je to jen ukazatel. Je to zpráva o tom, že se nám něco nepodařilo tak, jak bychom chtěli.

A jak jsme to vlastně chtěli? Domluvili jsme si to předem? Jak jste to chtěli Vy, rodiče, a jak to chtěly Vaše děti?

Kdo je doma s výsledkem ve škole nespokojený? Rodič nebo dítě? Mluvili jste spolu o tom?

To jsou důležité otázky, na které není nikdy pozdě. I když se tento rok vysvědčení třeba nepodaří, můžete to zkusit příští rok znovu a jinak. A třeba i lépe.

Známka neříká nic o tom, jaký člověk je

„Když jsem chodila do školy, ve třídě jsme měli ty, co dostávali jedničky, pak tam byl takový ten průměr a pak tam byli ti hloupí, co dostávali čtyřky. Ale přesně ta spolužačka, která z matematiky vždy sotva prolezla, nádherně zpívala a dnes jako dospělá zpívá ve vídeňské státní opeře.“

Četli jste náš předchozí článek o „nálepkování“? Známka označuje, jak dítě zvládlo tu a tu konkrétní věc. Známka ale neříká nic o tom, jaký člověk je. Nedávejme dětem nálepku „chytrý – hloupý“ podle toho, jaké přinese vysvědčení.

Když má z něčeho špatnou známku, neznamená to, že je hloupý. Znamená to, že dostatečně rychle neporozuměl téhle konkrétní látce. Ze známky nepoznáte, co mu vlastně nejde. Neuměl to spočítat nebo jen potřeboval více času?

Ve škole je spousta různých předmětů. Nikdo není úplně přirozeně všestranný.

Znáte ten příběh o zajíčkovi a rybě ve škole? To takhle jednou šla ryba a zajíc do školy. Měli běhání. Zajíc - výborná. Ryba - nedostatečná. Další den měli skákání - ryba dostatečná, zajíc - výborná. Třetí den měli plavání - ryba výborná a zajíc - nedostatečná. Když přišel zajíček domů rodiče se ptali - tak co jak bylo ve škole? Dostal jsem pětku. Jak pětku? ptali se. Vždyť ti to doteď tak pěkně šlo. To není možné. Co ti nejde? Plavání. Plavání, zamysleli se. Dobře, táto, tak seženeme někoho chytrého na doučování - co ryba? A tak chodil zajíček na doučování k rybě, aby se naučil lépe plavat.

Něco nám jde lépe, něco hůř. To je normální. Jadernému fyzikovi je jedno, že neumí kotrmelec. Jděte za tím, co je dobré. Oceňte dítě za to, co zvládá. Všímejte si, na co má talent, v čem je nadaný a říkejte mu to. To ostatní podporujte, ale nelpěte na tom, aby dítě bylo skvělé ve všem.

Můžu se zbláznit a nic nezabírá

Po dobrém, po zlém, domluva, sliby, podmínky, zákazy PC nebo dokonce finanční odměny, když přinese jedničku a stejně nic? Znáte to také? Děti jsou líné, nic nedělají. Mohly by mít dobré známky, mají na to, jsou chytré, ale tou svou leností všechno zahazují?

No jo, ale když jim teklo do bot, to se „zakously“ a dokázaly to!

A o tom to je. Dítě dokáže hodně, když samo chce a je vnitřně motivované k tomu, něco dokázat.

Odměny a tresty za známky jsou sice někdy rychlým a efektivním nástrojem, aby dítě opravdu jedničku přineslo. Ale přinese ji, protože to chcete Vy. Vyhoví Vám, aby dostalo odměnu nebo aby se vyhnulo trestu. Nebude se snažit o jedničku kvůli sobě samému. Ale o tom to přece je. Přejeme si, aby se dítě učilo pro sebe, ne pro nás, a také mu to tak říkáme.

„Učíš se pro sebe, abys měl lepší budoucnost, neučíš se kvůli nám, protože jsme ti to přikázali!“

Pak ale při další čtyřce z písemky zakazujeme tablet.

Povídejte si s dětmi o tom, jak vidí vlastní budoucnost ony a jakou cestou by jí chtěly dosáhnout. Jaké mají představy? Buďte k nim fér a řekněte jim, jaká jsou Vaše očekávání a proč jsou taková. Avšak nenechte si zničit vzájemné vztahy bojem o známky.

Děti, obzvláště ty dospívající, milují situace, kdy mohou své rodiče na něčem „nachytat“. Ideální příležitostí k tomu je právě vysvědčení. Máte taky nějaké vysvědčení, které se Vám úplně nepovedlo, když jste byli ve škole?

Znám maminku, která se s dcerou spikla a tatínkovi daly do složky s vysvědčením jeho vlastní vysvědčení namísto toho od dcery. Velká legrace v celé rodině nastala, když si tatínek změny nevšiml a začal jí spílat, že se holka zhoršila a jaká je to hrůza! A dcera? Byla nejšťastnější, protože viděla, že i rodič může být nedokonalý a že se mu ne vždy všechno v životě podaří udělat dobře a na jedničku.

Držíme Vám palce!




Bojíte se šikany a kyberšikany?
V našem ebooku se dozvíte o příčinách jejího vzniku, jak ji poznat a jaké má podoby. Přečtěte si, jak se všemi formami šikany bojovat a především jak jim předcházet.

Zadejte emailovou adresu kam vám můžeme ebook poslat.