Výchova dětí

Poslat dítě na tábor nebo neposlat?

Katka Novotná, 8.6.2019

Poslat dítě na tábor, nebo neposlat? Nebude se mu stýskat? Jak to všechno zvládne? Bude dost pít? Nestane se mu něco? Najde si kamarády? Nebude mu někdo ubližovat? Budou na něho ostatní hodní? Podobně přemýšlejí jistě mnozí rodiče, když řeší otázku dětského tábora.

Od kdy je dítě na tábor zralé?

Jednoznačná odpověď neexistuje. Každé dítě je originál. Obecně se dá říci, že se školní docházkou, ideálně po první třídě (kdy děti již umí číst a psát) by děti obecně mohly vrazit na tábor. Již v první třídě děti jezdí na školy v přírodě a tak tábor již jen plynule navazuje a rozvíjí jejich sociální kompetence.  Zvládá být dítě bez vás u prarodičů na víkendy? Nebo již bylo s babičkou a dědou minulý rok v létě na chatě chvíli samo? Usne, když ho uspává někdo jiný než maminka? Usne i v cizím prostředí? Pak jsou toto drobné signály k domu, že vaše dítě tábor zvládne. V každém případně doporučujeme si s dítětem sednout a vše probrat.

Základní otázka je, zda-li dítě na tábor jet chce. Povídejte si s ním, co to znamená jet na tábor, můžete mu vyprávět vlastní zážitky z tábora. Jak to obvykle na táboře chodí, jak tématicky zvolený tábor by se líbil dítěti a jaký vám rodičům (ne vždy to musí být stejné). Jestli může jet s kamarády (což na začátku může dětem pomoci). Vybírejte tábor společně. Také doporučujeme setkat se s vedoucími, to podpoří vaši rodičovskou důvěru atd.

Poskytněte dítěti dostatek informaci, buďte trpělivý a vyčleňte si dost času na zodpovídání otázek (někdy se děti ptají na stejné věci dokola – v pořádku, zkuste znovu a jinak vysvětlit a na otázky pravdivě odpovědět). Děti nestrašte. „Pokud si sami jako rodiče nejste jistí s tím, že je na tábor připravené, že to zvládne, věřte, že tuto vaši vnitřní nejistotu dítě přirozeně vycítí, a když ani vy ani dítě nic neřeknete – začte se bát, nevěřit si – bude stejně nejisté jako vy.  V takovém případě je důležité o tom mluvit, i když se špatně říká, promiň já se o tebe tak bojí, že to letos ještě nezvládnu. Hlavně nepřenášet své úzkosti na dítě.  Pokud tomu tak je, nevadí – zvolte tu variantu, která je přijatelné pro vás i vaše dítě. Zkuste příměstské tábory, nebo tábor pro rodiče a děti. A tábor bez rodičů zkusíte příští rok. “

Všechno to zní hezky, máte-li na výběr. Ale co když na výběr nemáte. Musíte chodit do práce, nemáte hlídací babičky.  „I tady se vyplatí zdravá komunikace. Vy potřebujete, aby dítě na tábor jelo. Je fér mu celou situaci vysvětlit – s ohledem na jako věk a společně pak již můžete hledat, na jaký tábor dítě pojede.“

Co když se mi bude stýskat mami?

Platí jednoduché pravidlo – pravdu a nepopírat emoce.  Děti by měli vědět, že jednou na tábor a za týden, 14 dní apod. zase přijedou zpět. Je to zábava a dobrodružství na omezenou dobu.  Děti na táboře baví dopisování, podpořte je v tom a klidně obden pošlete pohled nebo dopis.  „Mluvte s dětmi o jejich pocitech, neshazujte je ze stolu a nebagatelizujte je. Tím, že si o stesku s dítětem promluvíte předem, mu vlastně již pomáháte jej prožít a překonat – vytváříte zdroj, ze kterého pak bude čerpat na táboře. “

Není dobré dítěti slibovat, že když se mu bude stýskat, že za ním přijedete. Ale, už při výběru můžete zvolit s dětmi takový tábor, který má tzv. návštěvní dny. Věřím, že děti se rády pochlubí, kde spí, a kde mají táborový oheň a rády vám ukážou, kde….

A tobě se nebude stýskat mami/tati?

To je velmi těžká a záludná otázka. Většinou se dozvíte, že rozhodně neříkat. V Akademii máme jiný názor, protože není-li doma bezpečí pro vyjádření pocitů anebo jsou pocity dítěte odmítány, vytváří to v dětech úzkost.  Pokud přemýšlíte nad tím, zda-li můžete říci dítěti, že se vám bude stýskat jste na té nejlepší cestě mít s potomkem zdravý vztah. Uvědomit si své potřeby a pojmenovat co prožívám jako rodič. Přemýšlet nad tím a chtít to sdělit svému dítěti - je báječné. Učíte tak dítě pojmenovávat potřeby, vyjadřovat pocity a to je pro všechen miláčka dobře. Takže pokud jsou vaše pocity upřímné samozřejmě, že je můžete dítěti sdělit.

Vodítkem k rozhodnutí může být, zda-li se dítě upřímně ptá a zajímá ho, jak to máte vy nebo jestli je to vaše potřeba sdělovat dítěti, že se vám bude stýskat – třeba proto, aby vědělo, že ho máte rádi. Nebo protože by se to hodilo dát smutek dítěti najevo. Nebo, že nevíte, co budete dělat s volným časem.  Pokud řešíte sebe, možná tímto uvědoměním již zjistíte, že nic říkat nemusíte. Že vztah funguje i bezeslov.

Varovné signály

V případě, že vaše dítě píše, že má hlad, nemůže spát, někdo mu ubližuje, má strach a obavy – spojte se s vedoucím a zjistěte situaci. Variant je mnoho – pokud je dítě apatické, bez energie, nezapojuje se do táborových aktivit, je plačtivé, má noční můry, začalo se počůrávat – vezměte jej z tábora domů. Zkuste si s ním o celé situaci promluvit a co nejjemněji zjistit co ho trápí.

Častěji vám vedoucí řeknou, že je dítě v pohodě. Že si přes nabitý program přes den ani nevzpomene, ale večer na něj může smutek dolehnout. Pokud je ráno opět v pohodě a připravené do dalších akcí, bojovek a her dělá další nezbytný krok ke své samostatnosti.

Můžu si vzít mobil? 

Otázkou je proč si chce vzít dítě mobil. Pomiňme nyní, že hrozí ztráta, či poškození .. Pokud chce mít jistotu, že vám může zavolat, kdykoliv se mu něco nebude líbit, aby si mohlo postěžovat. Nebo mít možnost vám zavolat/napsat sms – mami, tati, přijeďte si pro mě, mě se tady nelíbí. A vy situaci vyřešíte za něj – co se naučí pro další život? Pokud jste vybrali dobrý tábor, drobné příhody k němu a patří a naučit se s nimi vyrovnávat jsou cennou zkušeností pro děti. Dětem prospěje chvíli nebýt nonstop online.

Pokud byste vy byli klidní, že je dítě v pořádku, že mu nic není a podobně i tomu rozumíme – ale zkuste svým dětem důvěřovat, že vše zvládnou. Opět si lze s dětmi o tom promluvit – víš, já bych byla tak ráda, kdybys měl/a s sebou mobil, abych věděla, co děláš, ale věřím ti. A vím, že když se bude cokoliv dít, ty si poradíš –  tím budeme jejich sebeúctu.  A to je pro jejich další život důležitější než jestli sebou budou mít mobil.

Jet na tábor je pro děti velmi cenná zkušenost. Jak pro děti, tak i pro rodiče. Třeba vás po návratu překvapí tím, že si ráno udělá svačinu samo, zatímco doteď jste ji vždy dělali vy. Bude samostatnější, zodpovědnější, dovede  si poradit a stát si za svým, dokáže si říci i o pomoc. Tak nějak vám „vyroste“.  A to je dobře. Věřte jim, ony to zvládnou.

Zpět na výpis

Jsme Akademie rodičovství

Jsme soukromá rodinná poradna. Pomáháme rodičům s výchovnými problémy. Aby se vám spolu dobře žilo a měli jste šťastnou a spokojenou rodinu. Každý výchovný problém má řešení – přijďte do kurzu nebo se objednejte do poradny. Jsme tu pro vás a pomůžeme vám se vším co vás zajímá a trápí.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat, naši odborníci se vám budou ihned věnovat.

Kontaktujte nás

Máte otázku? Ozvěte se nám

Chcete poradit, přihlásit se na seminář nebo objednat na konzultaci?
Těšíme se na setkání s vámi.