Škola a vaše děti

Vysvědčení se blíží II. část

Lenka Tichotová, 8.6.2019

Přinášíme vám autentické odpovědi kolegyně, která již 13 let pomáhá dětem na Lince bezpečí s jejich starostmi a trápením. Ptali jsme se jí, proč je téma školních výsledků natolik stresující, že se děti dostanou do stavu bezmoci a strachu, že hledají záchranu na Lince bezpečí.

Proč se pro některé děti stalo vysvědčení “strašákem”?

“Záleží na pojetí učitelů i rodičů a samozřejmě také na osobnosti dítěte samotného. Metoda cukru a biče - tedy odměnění žádoucího chování a trest za nežádoucí chování vychází z předpokladu, že se díky ní nežádoucí chování vytratí a žádoucí se objeví ve větší míře. Logicky na této úvaze něco je, nicméně nutno poznamenat, že to není celé kouzlo (například vůbec nepracuje s vnitřní motivací) a jde samozřejmě také o míru a o to, jak je věc uplatňována. Zatímco moderní přístupy k řízení a vzdělávání lidí (a stejně tak i moderní školy výcviku zvířat) se čím dál více soustřeďují na „cukr“- tedy věnování pozornosti žádoucímu a také konkrétnímu a jasnému ocenění žádoucího, v běžné praxi mezi lidmi a často i ve výuce ve škole jsou čas pozornost věnovány především tomu, co se od žádoucího odchyluje.

A tímto způsobem je u nás převážně zacházeno i se známkovým hodnocením. V pořádku je mít diktát za jedna. Každá chyba – odchylka od dokonalosti je zdůrazněna zhoršením klasifikace. Nechválíme tedy děti za dvacet slov, které napsaly správně, za vyjmenovaná slova na která si vzpomněly a použily je. Červeně se podtrhne to, v čem dítě dobré nebylo.

Pokud dítě vnímá tento tlak jako výrazný, pak může žít v tom, že správné by bylo mít jen samé jedničky. A pokud je má, může vysvědčením hrdě mávat, protože splnilo svůj půlroční úkol. Má-li však jiné známky, může to pro některé děti (i rodiče) znamenat, že prostě nesplňuje „normy“ a požadavky, že je horší než jiné děti a podobně. Jeho půlroční vstávání do školy, práce v lavici i doma je devalvována tím, že „nesplnilo“.

Ruku na srdce, milí dospělí, pro koho z nás by o takové pocity stál? A to už vůbec nemluvím o případech, kde je za známky na vysvědčení slovně či jinak trestáno.”

Proč si myslíš, že NĚKTEŘÍ rodiče tak tlačí na známky a výkony dětí?

“Z logické touhy, aby jejich děti měly krásný život. Někdy také pro vlastní prestiž a pak samozřejmě z části proto, že máme tendenci napodobovat výchovu, kterou jsme sami zažili.”

Kam tento přístup vede?

“Někdy k lepším známkám, někdy ne. Může to nějak pomoci v budoucím zaměstnání, ale také nemusí. A rozhodně neplatí přímá úměra mezi dobrým vysvědčením na základní škole a šťastným životem v dospělosti. Ke spokojenému životu dle mého názoru spíše přispěje, když dítě získá zdravé sebevědomí, schopnost řešit problém a poradit si s nezdarem a schopnost využít těch dobrých věcí, které zrovna jemu příroda nadělila. A žádnou z těchto věcí u dětí nevybudujeme velkým tlakem.”

Co bys doporučila rodičům? Jak vnímat samotné vysvědčení?

“Vysvědčení samotné a den jeho rozdávání bych doporučila vzít jako příležitost k ocenění toho, co se podařilo, tedy u všech dětí, které nepropadly. Nabízí se oslavit absolvované pololetí například nějakou příjemnou společnou činností. Ocenit můžeme právě práci, kterou za půl roku dítě ve škole odvedlo – tedy to, že ráno vstávalo, ve škole odsedělo x hodin, psalo si zápisky i písemky, cvičilo a malovalo, napsalo doma nějaké úkoly. A i když to třeba nebylo vše na 100% dle představ dospělých, vysvědčení je příležitost ocenit to, co bylo uděláno dobře.

Pokud máme jako rodiče za to, že je v silách dítěte na školní práci něco zlepšit a že by se tímto zlepšením citelně pomohlo k jeho budoucímu šťastnému životu, pak je na místě se tomu věnovat soustavně od prvního týdne školního vyučování.

U dětí, které propadly je den vysvědčení dnem, kdy nemusíme zrovna slavit, ale můžeme udělat tlustou čáru za minulostí. Propadnutí není v dnešní době pro rodiče informací, kterou by se překvapivě dověděli 30. ledna a proto je možné mluvit s dětmi dříve. Je také známkou toho, že dítě buď nemá pro zvládnutí školy předpoklady, nebo se rodičům nepodařilo situaci zachytit včas a se školní přípravou pomoci. V den vysvědčení už je pozdě plakat nad rozlitým mlékem, nemá cenu sebe ani dítě trápit opakovaným vyčítáním. Co bylo, bylo.”

Jak tedy můžeme od nového pololetí pokračovat?

“Školní příprava podle mého názoru může zahrnovat kratší období, kdy se vypnou síly a ostatní zájmy jdou stranou (1-2 týdny), nicméně dlouhodobě by neměla pro dítě ani pro rodiče být stresovou záležitostí. Hledejme cestu, při které se dítě učí žít vyrovnaným životem, věnovat se práci i jiným oblastem života. Dejme dítěti šanci rozhodnout o věcech, o kterých rozhodnout může, a být aspoň v něčem aktivní.

A pokud naše snaha nemá během jednoho měsíce nějaké viditelné výsledky (pro dítě i pro rodiče), pak stojí za to se poradit s odborníkem.”

Zpět na výpis

Jsme Akademie rodičovství

Jsme soukromá rodinná poradna. Pomáháme rodičům s výchovnými problémy. Aby se vám spolu dobře žilo a měli jste šťastnou a spokojenou rodinu. Každý výchovný problém má řešení – přijďte do kurzu nebo se objednejte do poradny. Jsme tu pro vás a pomůžeme vám se vším co vás zajímá a trápí.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat, naši odborníci se vám budou ihned věnovat.

Kontaktujte nás

Máte otázku? Ozvěte se nám

Chcete poradit, přihlásit se na seminář nebo objednat na konzultaci?
Těšíme se na setkání s vámi.