Dobrý den, ačkoli máme obě s dcerou snahu zlepšit naše vztahy, nedaří se nám to. Dcera (21 let) žije střídavě u jejího otce a v tzv." náhradní" rodině svého přítele. Mě to moc mrzí a neumím to zpracovat.
Dobrý den, pokusím se stručně: 21letá dcera, dobře studuje. Otec kořeny na Slovensku a alkoholik; žily jsme od jejích 8 let celkem spokojeně samy, neumím se vyrovnat s tím, co se mezi námi měsíc před 18. narozeninami stalo (soudy! o peníze proti mně!), nevím, jak dál... Ačkoliv obě máme snahu po 3 roky to zlepšit, nedaří se ke spokojenosti – dcera žije částečně u páru pijanů (otec, družka) a v domě svého přítele s jeho rodiči tzv. náhradní "rodině", moc mě to mrzí. Neumím to zpracovat. Jana (pseudonym)
Dobrý den, milá "Jano",
cítím i přes pouhá slova Váš smutek z momentálně prožívaného vztahu s dcerou. Nevím, co se stalo v jejích 18 letech, ale pochopila jsem, že to bylo těžké. Pokud z toho plynou nějaké lítosti, zranění, obvinění, bolístky, tak mohou ovlivňovat vztah s Vaší dcerou nejen nyní, ale i v budoucnu. To je téma spíš na osobní nebo skypové setkání.
Možná mě napadá troufalá odpověď, ale věřte, že jejím smyslem je Vám být nablízku a nějak povzbudit z toho ”nevím, jak dál”.
Prožila jste s dcerou společných 18 let. Těch nejdůležitějších pro formování osobnosti a vztahů. A dovedu si představit, že jste byly na sebe navzájem fixované. Nevím, zda dcera prožila standardní pubertu a dospívání. To znamená vymezování proti rodičům, a především Vám, protože jste byla nablízku. Jak situaci popisujete, tak mi to připadá, zda dcera nezačala fázi odpojování z rodičovsko maminkovské autority až kolem 18let, právě přes konflikty. To se děje velmi často, když je dítě s rodičem na sebe hodně napojené, tak si spoustu věcí nedovolí. Tlak sílí a pak to přes nějaký konflikt pořádně bouchne.
Píšete, že přebývá u otce a přítele. Není to ojedinělá situace, dcera možná potřebovala dosytit otcovskou rolí. Nabídnu metaforu. Z mého pohledu zafungoval otec jako “převozník” na druhý břeh jménem DOSPĚLOST.
Dcery právě v tomto věku biologické otce vyhledávají, protože se přes ně potřebují ujistit o svém ženství a přijetí se. Možná se o ni otec tolik nestará, dcera má více volnosti a možností, moc se nezajímá, a to je ten rozdíl proti pečující mateřské roli.
Píšete, že se 3 roky obě snažíte vztah zlepšit. Jak to vypadá? Co malinkatého se podařilo? Co Vás teď napadlo jako první? Jaký vztah s dcerou byste vlastně chtěla? Zkuste si na těchto pár otázek, prosím, odpovědět.
Je možné, že dcera se potřebovala porozhlédnout po světě, odpoutat od Vás, k tomu, aby Váš vztah mohl nabýt nové kvality. Otevřete ji dveře především jako parťákovi, role rodičovská – mateřská už není ve vašem vztahu primární. Dejte si vzájemnou volnost, nabízejte – nevyžadujte. Pak má Váš vzájemný vztah možnost přerodu. Čas v tomto případě může hrát svou roli.
Vaše druhá šance může být v tom, že se nepotkáte jako matka s dcerou, ale jako 2 dospělé ženy. Pozvěte dceru na kávu nebo někam, co má ráda.
Vaše nová hodnota vztahu se bude odvíjet na důvěře, pochopení, pomoci a hlavně respektu. Dcera je dospělá a má právo si žít svůj život, Pokud jste v kontaktu, řekněte jí, že dveře k Vám má vždy s respektem otevřené a vnímáte, že už to není ta malá holčička, na kterou máte právo, ale dospělá žena vedle Vás. Součástí dospívání je, že děti potřebují své rodiče méně a méně.
Je fajn, že má partnerský vztah s přítelem, studuje a začíná být soběstačná. Tím jste splnila výborně svou rodičovskou roli. Teď jste ve fázi to přijmout a najít naplnění svého života.
Čeká Vás ještě spousta společných chvil a zážitků, pokud budete obě chtít. Moc Vám k tomu držím palce.
Ozvěte se, pokud Vám mou odpovědí vyvstaly otázky nebo budete chtít se zorientovat sama v sobě. Srdečně Iva
Témata
Jsme Akademie rodičovství
Jsme soukromá rodinná poradna. Pomáháme rodičům s výchovnými problémy. Aby se vám spolu dobře žilo a měli jste šťastnou a spokojenou rodinu. Každý výchovný problém má řešení – přijďte do kurzu nebo se objednejte do poradny. Jsme tu pro vás a pomůžeme vám se vším co vás zajímá a trápí.