Proč jsou rituály a tradice pro život rodiny tak důležité? V dnešní velmi rychlé době prožíváme mnoho změn a zvratů, vše se neustále žene kupředu a my se nemáme čeho chytit. Potřebujeme nějaké pevné body, něco, co nás uzemní. A k tomu nám slouží právě naše rituály. V životě jsme zvyklí hledět jen vpřed, do budoucnosti. Ale protože se tradice a rituály opakují, udržují nás v jistotách.
Nabízím k zamyšlení, jaké máte rituály u Vás doma? A vnímají to všichni členové rodiny stejně?
Každá rodina má své vlastní rituály. Každý z rodičů přináší do soužití něco svého, k tomu později přispějí i děti, a nakonec z toho vznikne směs něčeho, co žádná jiná rodina nemá. Je to jen jejich. Však si jen vzpomeňte, jaké jsou Vaše rituály! Odchod z domova a přivítání po návratu, víkendový oběd, čtení (popovídání) s dětmi před spaním, každoroční jarní procházka nebo čas od času společná vana s partnerem a se skleničkou vína. To všechno jsou drobné události, které mezi rituály patří.
Mít v rodině rituály je důležité
Mít v rodině rituály je důležité. Člověk potřebuje bezpečí. Události, které se opakují, v kontrastu se světem změn, jsou právě to, na co se člověk může spolehnout. Není to právě ono, když se těšíte na večerní popovídání s dětmi v posteli před spaním? Pak poslat pusinku, zhasnout a říct „blounoc“, protože takhle to děti říkaly, když byly malé? To je ten pocit bezpečí, že všechno je, jak má být.
Rodina rituály potřebuje, i když se děti (nejčastěji ty dospívající) občas tváří, že tomu tak není. Jedna ze základních potřeb člověka je někam patřit. Rituály posilují pocity sounáležitosti všech členů rodiny. Zajišťují nám kontinuitu, napojení na to, co už jsme společně zažili. Tím, že má každá rodina své vlastní rituály, posiluje se tak rodinná identita, děti skrz ně učíme hodnotám. Učíme je, na čem záleží.
Účast na rituálech musí být dobrovolná
Blíží se Velikonoce, a s nimi i naše každoroční rituály. Někdy se děti – nejčastěji v pubertě – proti všem těmto společným akcím bouří. V takových případech mějme na paměti, že účast na rituálech musí být dobrovolná. Rituál není povinnost ani svěrací kazajka. S dospívajícími (ale nejen s nimi) by se mělo vždy domlouvat, zda se rituál bude nebo nebude konat. A je možné, že na nějakou dobu se některé rituály z rodiny úplně vytratí. Teď se mladí bouří, ale nebojte se. Za pár let to budou vyžadovat. Ještě v dospělosti budou chtít trávit Vánoce u Vás a budou Vás nutit koukat z okna a vyhlížet Ježíška nebo v 30 letech se všemi bratranci a sestřenicemi běhat o Velikonocích po lese a nadšeně hledat vajíčka. Pro to, aby se puberťák odpoutal od rodiny, se většinou zkusí vymezit úplně proti všemu, ale časem se vrátí právě k tomu, co bylo pevné, jisté a bezpečné. A nakonec budou po lese běhat i se svými dětmi.
Až budete letos plánovat každoroční Velikonoční turné po prarodičích, zeptejte se, zda všichni chtějí jet nebo ne. I o rituálech je možné – a nutné – se domlouvat.
A malá drobnost na konec. Na co se těšíte? Na aktivity, které děláte každoročně nebo na to, být spolu? Podle toho, jak sami sobě odpovíte, si uvědomíte, jak to máte Vy. A úplně nejlepší by bylo, kdybyste o tom všem doma povídali.
Krásné Velikonoce přeje Akademie rodičovství!
Témata
Jsme Akademie rodičovství
Jsme soukromá rodinná poradna. Pomáháme rodičům s výchovnými problémy. Aby se vám spolu dobře žilo a měli jste šťastnou a spokojenou rodinu. Každý výchovný problém má řešení – přijďte do kurzu nebo se objednejte do poradny. Jsme tu pro vás a pomůžeme vám se vším co vás zajímá a trápí.