Vztahy v rodině

Vztahové pasti

Iva Kyselá, 1.6.2020

Přečetli jste náš článek Partnerství v karanténě? Bezva! Teď se pojďme podívat na to, co v Akademii rodičovství myslíme tím, když mluvíme o vztahové pasti. Co jsou a jak nám komplikují partnerský život?

Do našeho minulého článku o Partnerství v karanténě jsme důmyslně ukryly pár vztahových pastí. Bez jeho přečtení nepokračujte! Do hloubky se dozvíte jakých situací se ve vztazích chytáme a sami se z nich obvykle neumíme dostat.Je to zamyšlení nad potřebami a očekáváními. Přečetli? Bezva, a teď se pojďme podívat na to, co v Akademii rodičovství myslíme tím, když mluvíme o "vztahové pasti".

Co jsou vztahové pasti?

Když se "chytíme do pasti", většinou nevíme, že tam je, uděláme krok a past prostě sklapne. Kdybychom o ní věděli, pravděpodobně bychom do ní nešlápli. Ale najednou jsme v ní a je velmi složité se z ní dostat ven. Ale není to nemožné. Z každé pasti se lze nějak dostat ven, i když z ní často vyjdeme s nějakým zraněním.

Vztahová past funguje vlastně úplně stejně. Jen s tím rozdílem, že ji na nás nenastražil nějaký neznámý pytlák, ale nastražili jsme si ji na sebe my sami, aniž bychom to věděli.
Je to vlastně nějaký problémový vztah, ze kterého se většinou neumíme dostat sami.

Vytvoříme si ho většinou na základě toho co by se mělo, jak se to dělá a co se očekává - dogmat, která si neuvědomujeme. Nebo vědomých přesvědčení, akorát o nich nemluvíme. A konflikt je na světě.

Jak se do ní dostaneme?

Na cestě k dospělému životu jsme nasbírali různá přesvědčení a postoje, zkušenosti. Z toho vznikají potřeby a očekávání nejen na nás samotné, ale samozřejmě i na partnera. (např.....měl by mě pomoci s dětmi a v domácnosti, měl by si hrát s dětmi, aby si s nimi vytvořil vztah, musím vařit teplou večeři, měl bych jí poslouchat a věnovat se jí...). Občas si o tom, co chceme povídáme a máme pocit, že si rozumíme. Jenže čas plyne, život se vyvíjí a naše očekávání nebo potřeby se mění. A do pasti se dostaneme právě tehdy, když o potřebách a očekáváních nemluvíme. "On/ona to přece ví, že tohle chci!" Ne, partner to neví, pokud mu to neřeknete.

Takže vztahová past není vlastně nic jiného, než nedorozumění. Jeden si myslí, že pomáhá tomu druhému, ale ve skutečnosti netuší, že to, co dělá, pomoc nepřinese. Nebo ten druhý o tento druh pomoci nestojí. Takhle pak úplně nevědomky našlapujeme a "cvak", najednou jsme ve vztahové pastí.
Takovéhle pasti, ale i ty menší pastičky nám komplikují život v našem vztahu, přinášejí konflikty, zklamání, hádky.

Chcete se takovým pastem vyhnout?

Úplně a zcela to nejde. Když se budete řídit našimi doporučeními, většinu pastí zvládnete překonat s přehledem.

  1. Neočekávejte, že ten druhý to má stejně.
  2. Postarejte se o to, co chcete a ve vztahu potřebujete, mluvte o svých potřebách.
  3. Zajímejte se o partnerovy potřeby. Ale pozor potřeba a přání není totéž.

Pojďme se tedy podívat do zaklaplé pastičky.

  • "Někdy upřímně věříme, že když máme partnera rádi, musíme mu dokázat svou lásku tím vším, co pro něj děláme. A když je nám pak nejvíc ouvej a potřebujeme ocenění nebo jen prostě slyšet, že nás partner miluje, děláme ještě víc a víc. "Když budu víc makat, bude mě víc milovat." Ale to, co potřebujeme, se nám nedostává. A pak jsme unavení a frustrovaní."

Z toho plyne, že sami sebe uznáváme až na základě uznání druhého. Pokud se doma necítí partner/partnerka doceněná, sklouzne k představě, že pochvala to vyřeší. Pokud se stane závislá/závislý na uznání a pochvale druhého, jak s touto potřebou "drogy" naloží, když nebude?
Vyvážený sebevztah je důležitý pro partnerství. Dává příležitost k nezávislosti. My sami jsme dodavateli vlastního sebevědomí.

  • "Nemusíme dokazovat lásku k druhému tím, že mu uvaříme, ale tím, že s ním budeme. Posedíme, popovídáme, zasmějeme se, hodíme všecko ostatní aspoň na chvilku za hlavu, zapomeneme na svět a poslechneme si, co nám druhý chce říct a užijeme si jen společnou přítomnost. Poslouchám tě, vnímám tě."

Máme zkušenost, že někteří se k této představě připojí. Je lákavá a možná i proto, že v běžném životě málo reálná. Je to krásný popis potřeby, kterou si často lidé naplní únikem. Nejčastěji do mileneckého vztahu. tam totiž nemusí řešit konflikty a nedorozumění s partnerem, ani brečící děti. 
Nejsme stejní. Některým to hezké funguje při svíčkách, jiným v praktických věcech. Podstatné je zjistit své potřeby a přání navzájem a mít ochotu občas tomu druhému vyjít vstříc.

  • „Vidím, že máš dnes toho vaření a uklízení plné kecky. Vykašli se na to, nech to ležet, jídlo objednáme a nepořádek se uklidí zítra. Pojďme se obejmout a jen být chvilku spolu. To je důležitější."

Možná to ladí uším, ne vztahu. A to nakonec uklidí pan "SE"? Na místě je mít dohodnutou zodpovědnost. Umět si říct a postarat se o sebe. Neočekávat, že mě ten druhý pofouká a udělá za mě. Tím házíme za naše štěstí zodpovědnost na partnera. Uf, pak se těžko dýchá.
Nemusíte všechno odpracovat. Jestliže se cítíte ve své domácí roli zodpovědný/á za plnou ledničku, to ještě neznamená, že pokaždé vyrážíte na nákup sám/sama. "Potřebuji doplnit zásoby, pojedeš prosím Tě se mnou nakoupit?" A může to být příjemně strávený čas včetně kafíčka v nákupáku :).
Mít za něco zodpovědnost ještě neznačí, že to musím dělat. Jsem zodpovědný/á, že to bude uděláno.
Zametat věci pod koberec se dlouhodobě ve vztahu nevyplatí.

  • „Miláčku, dnes jsem Ti uklidil celý byt. Opravil vrzající dvířka a dětem slepil rozbitou hračku! Máš radost?"

Taky Vám běží hlavou, že jste nic takového nechtěl/a, že jste chtěl/a jet třeba na kolo? Že Vám stačilo od partnera slyšet: miluji tě" nebo alespoň jednou dostat květinu?
Do této pasti nás zavře přesvědčení, že naše nevyjednaná péče a starost přinese tomu druhému radost a spokojenost. Past zaklapne se ve chvíli, když očekáváme, že to ten druhý chce a neověříme si to. Blízko jsou tomu překvapení. Kdy naposledy jste chtěli partnera překvapit a on byl z toho spíš v rozpacích?

Být součástí vztahu znamená, že do něj chci něco dávat a že z něj chci něco brát. Dělám něco pro tebe, ale zároveň si uvědomuji, že to dělám i pro sebe. Když něco dělám, dělám to proto, že chci já - ne proto, že čekám ocenění.

Všechny tyto pasti jsou poskládané z vědomých a nevědomých potřeb a očekávání, zavázané zodpovědností za sebe. Každý sám je zodpovědný za naplnění svých potřeb a schopnosti si je s partnerem domluvit, požádat ho. Z toho vzniká naplňující vztah dvou lidí, kteří si chtějí a umí vycházet vstříc.
Pokud se vám bude zdát, že i přes dobrou snahu najít cestu z pasti ven to nějak nejde, ozvěte se a rádi Vám v Akademii rodičovství pomůžeme.

Přejeme Vám, abyste si doma nebyli navzájem pytláky.

Zpět na výpis

Jsme Akademie rodičovství

Jsme soukromá rodinná poradna. Pomáháme rodičům s výchovnými problémy. Aby se vám spolu dobře žilo a měli jste šťastnou a spokojenou rodinu. Každý výchovný problém má řešení – přijďte do kurzu nebo se objednejte do poradny. Jsme tu pro vás a pomůžeme vám se vším co vás zajímá a trápí.

V případě zájmu nás neváhejte kontaktovat, naši odborníci se vám budou ihned věnovat.

Kontaktujte nás

Přihlaste se k newsletteru

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Máte otázku? Ozvěte se nám

Chcete poradit, přihlásit se na seminář nebo objednat na konzultaci?
Těšíme se na setkání s vámi.